Změny teploty během sezónních změn také dláždí cestu pro infekce horních cest dýchacích, jako je mnoho nemocí.
S oslabeným imunitním systémem způsobuje pokles tělesné odolnosti v těchto obdobích nárůst infekcí horních cest dýchacích. Tyto akutní infekce, které postihují horní cesty dýchací, jako je nos, dutiny, hltan, hrtan nebo průdušky, jsou nejčastější příčinou ztracených pracovních a školních dnů.
Specialista ORL prof. Dr. Emre Üstündağ naopak varuje před velmi častými infekcemi horních cest dýchacích.
Zatímco infekce horních cest dýchacích, které patří mezi hlavní příčiny hospitalizací v Turecku i ve světě, se u dospělých mohou vyskytnout 2–4krát ročně, v dětství se toto číslo může zvýšit až 3–8krát ročně.
Tyto infekce, z nichž většina je způsobena viry, mohou být onemocnění, která lze snáze léčit, jako je nachlazení a chřipka, stejně jako mnohem závažnější infekce, jako je sinusitida, faryngitida, laryngitida, tonzilitida a zánět ucha. prof. Dr. Emre Üstündağ zdůrazňuje, že vyžaduje zvláštní péči, zejména u starších osob a dětí, protože dlouhotrvající chorobný proces může postihnout různé systémy, jako je dýchací systém, srdce a ledviny.
S rostoucím počtem virových částic ve vnitřním prostředí se zvyšuje i možnost infekce. Z tohoto důvodu se nemoc může šířit rychleji v prostředí, kde je vysoký kontakt s lidmi, jako jsou pracoviště, školy, nákupní centra. Prof. Dr. Emre Üstündağ říká: „Protože lidé s chronickými nemocemi mohou mít také problémy s imunitním systémem, tito lidé častěji onemocní a nemoc může progredovat vážněji.“
Pozor na velmi časté infekce horních cest dýchacích!
Prof. Dr. Emre Üstündağ uvádí, že u těchto pacientů je nutný screening chronických onemocnění a alergií a pokračuje: „Kromě alergií může nedostatek vitamínů způsobit také infekce horních cest dýchacích.
Kvůli nedostatku vitaminu D, který si v zimě neumíme syntetizovat, lze pozorovat určité poruchy v našem imunitním systému. Studie ukazují, že lidé s nedostatkem vitaminu D mají častější infekce horních a dolních cest dýchacích.
Léky by se neměly užívat bez dohledu lékaře.
Infekce horních cest dýchacích, které představují nejčastější akutní onemocnění, mají obvykle některé charakteristické rysy, jako je mírná horečka, kašel, únava, kýchání a ucpaný nos. Prof. Dr. Emre Üstündağ uvádí následující informace o léčebném přístupu, který má být aplikován: „Cílem při léčbě infekcí horních cest dýchacích je eliminovat symptomy způsobené infekcí a zajistit normální fyziologické fungování. K tomuto účelu se používají orální nebo nosní sprejové léky ke snížení ucpaného nosu a výtoku.
Léčba je uspořádána i podle dalších příznaků jako je frekvence kýchání a kašlání. Během tohoto období je zvláštní pozornost věnována kontrole bolesti a horečky pacienta. Většina lidí s infekcemi horních cest dýchacích se uzdraví do týdne při správné medikaci a správné hygieně. Neléčené případy mohou způsobit vážné komplikace, jako je zánět středního ucha, bronchitida, zápal plic a meningitida.
Antibiotika nemají v léčbě místo
S poukazem na to, že přes veškerou snahu o osvětu stále pokračuje nevědomé užívání antibiotik u infekcí horních cest dýchacích, Prof. Dr. Emre Üstündağ uvádí následující informace o tom, kdy používat antibiotika: „Antibiotika jsou účinné léky proti bakteriím. Antibiotika jsou však zbytečná, protože většina infekcí horních cest dýchacích je virových. Pokud však infekce trvají delší dobu a způsobují sinusitidu, zánět středního ucha nebo plicní onemocnění, jsou antibiotika nápomocná.
U akutní rinosinusitidy není vždy možné rozlišit mezi symptomy a příznaky a bakteriálně-virovou infekcí. Pokud je u akutního zánětu středního ucha možné pečlivé sledování, antibiotika nemusí být zahájena okamžitě. Obvykle je však nutné zahájit antibiotickou léčbu u dětí, které jsou diagnostikovány kvůli problémům, které se mohou objevit v úzkém sledování. Opět platí, že u akutní tonzilofaryngitidy (infekce v krku), horečka vyšší než 38 stupňů a bolestivé lymfatické uzliny na krku vyžadují použití antibiotik.
prof. Dr. Emre Üstündağ zdůrazňuje, že léky dostupné na trhu musí být používány pod dohledem lékaře, aby se zmírnily některé obtíže, jako je výtok z nosu, který trápí pacienta při infekcích horních cest dýchacích.
Nevhodná a nesprávná léčba může způsobit komplikace.
Vysvětlení, že v případech, kdy se pacientovi nedostává správné a adekvátní léčby, může dojít k mnoha stavům, jako je prodloužené trvání stížností, nedostatek koncentrace a neefektivní práce. Dr. Emre Üstündağ řekl: „V případě komplikací mohou nastat vážnější zdravotní problémy. Nejčastějším stavem je rozvoj akutní sinusitidy. Zánět středního ucha je velmi bolestivé, chronické onemocnění, které je časté zejména u dětí.
Pro prevenci nemocí...
Vzhledem k tomu, že infekce horních cest dýchacích jsou obecně nakažlivé, je třeba se vyhnout úzkému kontaktu v prostředí, kde je vysoká interakce. Nicméně jednoduchá opatření, která lze přijmout jak pro prevenci, tak pro rychlé zotavení z nemoci, jsou uvedena takto:
• Dbejte na hygienu rukou: Nejlepší ochranou je mytí rukou. Před a po jídle čehokoli. Po použití toalety, kašli nebo kýchání si umyjte ruce mýdlem a vodou.
• Při kašli si zakryjte ústa: Ujistěte se, že si ústa zakrýváte rukama, protože po kašlání a kýchání se bakterie mohou snadno přenést do vzduchu. Nezapomeňte si poté umýt ruce.
• Věnujte pozornost svému jídelníčku: Zařaďte do svého každodenního jídelníčku více čerstvého ovoce a zeleniny a snažte se pít hodně tekutin. Nesdílejte jídlo ani pití s ostatními, protože bakterie z nosu, úst a rukou se mohou snadno přenést na ostatní.
• Odpočinek a cvičení: Některé studie ukazují, že aktivní společenský životní styl snižuje stresové hormony a může pomoci předcházet potenciálním infekcím. Snažte se tedy zůstat zdraví, pravidelně cvičit a odpočívat. Nezapomeňte, že dostatek spánku zvyšuje fyzickou a emocionální sílu a také posiluje imunitní systém.
Bylinné léky na ucpaný nos
