Univerzita Üsküdar převezme také důležitou roli v projektu s názvem „Strom medicíny ve středomořské minulosti a současnosti“, který budou realizovat tři univerzity z Turecka, Francie a Maroka. Prof. dr. Muhsin Konuk řekl: „Tento projekt může otevřít cestu k ‚návratu k tradici‘, pokud jde o léčbu nehojících se ran a eliminaci mikroorganismů s vysokou rezistencí vůči antibiotikům, v době, kdy rezistence vůči antibiotikům vrcholí a nové léky nejsou dostupné. .
Univerzita Üsküdar pokračuje ve svých studiích v oblasti molekulární biologie a behaviorálních věd na mezinárodních platformách.
Dehet, který se v Anatolii používá po staletí díky svým antibakteriálním, antifungálním vlastnostem a vlastnostem hojení ran, bude zkoumán v rámci projektu podporovaného Üsküdarskou univerzitou.
Prorektor Üsküdar University Prof. Dr. Muhsin Konuk je tureckým jednatelem projektu, Asst. Doc. Dr. Kaan Yılancıoğlu se bude konat jako výzkumník.
Podávání informací o projektu Prof.Dr. Muhsin Konuk uvedl, že je důležité podílet se na projektu, který má být proveden za účelem zkoumání dehtu, který byl po staletí využíván veřejností k různým účelům, a uvedl, že projekt bude mít důležité důsledky pro vědecký svět.
Má antiseptické vlastnosti
Prof. dr. Konuk řekl: „Je to tmavý těžký olej získaný destilací dehtu, dřeva, uhlí, kostí a dalších organických materiálů. Dřevěný dehet je naproti tomu lepkavá, viskózní, tmavě hnědě zbarvená, silně vonící a ostře sladká polotekutá látka. Tradičně se získává z jalovce, borovice a cedru.
Naši lidé vyrábějí dehet z těchto druhů, které jsou zvláště běžné v Anatolii. Se svými antihistaminovými, antiseptickými a antimikrobiálními funkcemi se dehet tradičně používá k léčbě poraněných částí zvířat, odpuzuje hmyz, plazy, jako jsou hadi, štíři, a zvířata, jako jsou klíšťata. řekl.
prof. Dr. Muhsin Konuk také vysvětlil své zapojení do projektu takto:
„Poté, co jsme loni v Afyonkarahisar publikovali aplikace, které jsme publikovali v Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine na zhojení některých ran, které moderní medicína nedokázala vyléčit, dostali jsme nabídku z Francie pracovat na tomto problému. Na základě tohoto návrhu bylo zahájeno psaní projektu a projekt, který byl loni v únoru doručen podpůrné instituci ve Francii, byl dne 24. listopadu 2015 shledán hodný podpory.“
Zkoumány budou dehty ve třech regionech
Prof. Dr. Host shrnul práci, která má být v rámci projektu vykonána, takto:
„V rámci procesu, který začne v lednu, budou určeny způsoby těžby dehtů dodávaných z Evropy, severní Afriky a Turecka, způsoby a účely jejich využití veřejností. Poté budou provedeny chemické analýzy dehtů v různých stromech a geografických oblastech.
Kromě toho budou dokončeny studie toxicity různých vzorků dehtu, které mají být získány z těchto 3 oblastí. Dále bude provedeno obecné hodnocení.
Samozřejmě, že úspěchy zamýšlené lidské bytosti v průběhu věků budou hodnoceny s dnešní technologií a znalostmi. Mezitím je cílem, aby údaje, které mají být získány, byly aplikovány lékaři v souladu s údaji „translational science“.
V procesu, kdy rezistence na antibiotika vrcholí a nejsou žádné nové léky, se zdá, že se otevře další důvod pro „návrat k tradici“ v oblasti léčby nehojících se ran a eliminace mikroorganismů s vysokou antibiotickou rezistencí.“
Jako partneři se projektu zúčastní Afyon Kocatepe University z Turecka, Marrakech Cadi Ayyad University z Maroka a Marseille University (Aix-Marseille) z Francie. V projektu bude zkoumán molekulární základ a fyziologické vlastnosti této tradiční léčebné metody, která se používá po staletí. Důležitá část projektu bude realizována na Üsküdar University.
V rámci projektu jsou plánována tři vědecká setkání. První setkání se bude konat ve Francii, druhé setkání se bude konat v Maroku a poslední setkání se bude konat na univerzitě Üsküdar. Výsledky projektu budou sdíleny s vědeckou komunitou.
